Národní konference k hazardnímu hraní | Vize 2024

Druhý ročník Týdne zodpovědného hraní (od 7.11. do 13.11.2022) je úspěšně za námi. Na jeho samotném úvodu uspořádal Institut pro regulaci hazardních her (IPRH) na půdě Akademie věd ČR Národní konferencí k hazardnímu hraní, s podtitulem Vize 2024.

IPRH navázal na pandemií přerušenou tradici v pořádání konferencí z oblasti hazardních her, na nichž vytváří prostor pro odbornou diskusi o hazardním hraní v ČR a způsobech jeho regulace. Nejinak tomu bylo v případě letošní konference. Jejím ústředním tématem bylo zhodnocení současného stavu regulace a její další budoucí vývoj zejména s ohledem na aktuálně připravované změny zákona o hazardních hrách.

Po tak dlouhé odmlce bylo příjemným překvapením, jak enormní zájem o konferenci byl. A to jak ze strany veřejné správy, provozovatelů hazardních her a dalších institucí, jako například pomáhajících organizací a adiktologických služeb. Celkem se zúčastnilo více než 100 hostů, ať již šlo o zástupce odboru Procesních agend a regulace hazardu Ministerstva financí, zástupců Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva zdravotnictví, Celní správy, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti, Úřadu vlády, Svazu měst a obcí a mnoha dalších.

Snahou IPRH bylo otevřít s odbornou veřejností a zástupci státní správy debatu nad regulací hazardních her, současnými možnostmi harm reduction, seberegulací provozovatelů a dalšími zásadními oblastmi. V rámci čtyř tematických bloků panelisté z řad adiktologů či zástupců veřejné správy debatovali například o budoucnosti regulace, nástrojích potírání nelegálního hazardu v online i offline prostředí, přístupech k regulaci hazardního hraní na úrovni obcí a městských částí, či aktivitách k podpoře zodpovědného přístupu k hraní ze strany hráčů i provozovatelů.

Aby nebylo pouze u slov, pod odkazem najdete výběr fotografií z konference: Fotogalerie z Konference k hazardnímu hraní | Vize 2024

Národní konference byla rozdělena do čtyř základních panelů, jež odráží v současné době nejzásadnější otázky v oblasti hazardních her.

První panel byl věnován Aktuálnímu vývoji a vyhodnocení stavu regulace hazardních her v ČR.

Diskutujícími účastníky byli:

  • Ředitel IPRH, Mgr. Jan Řehola, Ph.D.
  • Národní protidrogový koordinátor, Mgr. Jindřich Vobořil, Pg.Dip
  • Ředitel odboru regulace hazardu MF, Ing. Martin Šabo
  • Ředitel výzkumu společnosti CETA Ing. Aleš Rod, Ph.D.

V rámci úvodního vystoupení národní koordinátor J. Vobořil představil priority vyplývající z Akčního plánu pro roky 2022–2025, akcentoval zejména boj proti nelegálnímu hazardu a jeho možný přínos nejen pro státní rozpočet. Pan ředitel M. Šabo pak například představil vybrané otázky novely zákona o hazardních hrách, jež se právě na půdě Ministerstva financí připravuje. Velkým společným tématem panelistů pak byla seberegulace a jak jí může podpořit stát.

Druhý panel se zaměřil na Problematiku nelegálního hazardu.

Vystoupili na něm:

  • Tajemník IPRH, Mgr. Petr Kozák, MBA
  • Ředitel odboru regulace hazardu MF, Ing. Martin Šabo
  • Zástupce ředitele odboru Dohledu na GŘC, plk. Ing. Bc. Marek Štěpán
  • Jednatel společnosti GTO Solutions s.r.o., Ing. Jaroslav Sita
  • Předseda představenstva APKURS, PhDr. Marek Herman

Problematika a vlastní boj s nelegálním hazardem je v současnosti velmi aktuální téma. Což dokládá, že boj s nelegálním hazardem je hlavní prioritou vlády pro oblast hazardních her, a zároveň je zmíněn v připravovaném Akčním plánu pro roky 2022–2025.

Aktuální čísla a statistiky, pokud jde o počty nelegálních heren, nelegálních online casin, ukazují na nelegální hazard, jako na problém, který je nutné řešit.

Celní správa je zavalena podněty upozorňující na nelegální provozování na internetu. Avšak složitost celého procesu shromažďování důkazů a blokování nelegálních webových stránek, znemožňuje efektivně s nelegálními provozovateli bojovat. Ti jsou tak na koni. To bylo patrné i z analýzy nelegálního online trhu, kterou připravil  J. Sita z GTO Solutions s.r.o. Nejenže odhaduje jeho o velikost, ale zároveň odhaluje jeho praktiky a metody. M. Herman z APKURS nešetřil kritikou na adresu státních orgánů, pokud jde o jejich efektivitu při potírání nelegálního hazardu. A vyjádřil přání, zdali by nelegálnímu trhu nemohla být věnována ze strany Celní správy a Ministerstva financí alespoň stejná pozornost, jako je tomu v případě kontrol dodržování povinností legálními provozovateli.

V případě internetu by situace se mohla v budoucnu zlepšit. Pakliže bude řešena pouze dostupnost a nikoliv znaky cílení, jak představil ředitel M. Šabo. Tím by celý způsob blokace zjednodušil a hlavně urychlil.

Nelegální hazard se netýká výhradně internetu, připomněl M. Štěpán z Generálního ředitelství cel. Který popsal aktuální situaci ohledně nelegálních kamenných heren. Z té bylo patrné, že na rozdíl od legálních provozoven, jejichž počet stále klesá, počet kontrol v nelegálních hernách se každým rokem zvyšuje. Není bez zajímavosti, že se nelegální herny mnohdy objevují opakovaně na témže místě.

 

Odpolední část zahájil nejprve ředitel IPRH Jan Řehola, když navázal na panel o nelegálním hazardu představením chystané Černé knihy o nelegálním hazardu, na které aktuálně tým IPRH pracuje.

V rámci panelu věnovanému Regulaci hazardních her na místní úrovni vystoupili:

  • Za IPRH Mgr. Václav Ulrich, Ph.D. vedoucí sekce pro technickou a živou hru
  • Ing. Tomáš Bureš, Vedoucí oddělení Regulace hazardu na Ministerstvu financí
  • Mgr. et Mgr. Pavel Chodúr, Zástupce vedoucího oddělení metodiky dozoru Ministerstva vnitra
  • Mgr. Tomáš Vlach, Náměstek primátora města Ústí nad Labem
  • JUDr. Jan Šnajdr, zástupce UNASO
  • Ing. Aleš Rod, Ph.D., Ředitel výzkumu společnosti CETA

V rámci tohoto panelu byla rozvinuta poměrně široká odborná debata ohledně současného stavu regulace hazardních her na místní úrovni. Panelisté se shodli, že obce mají ústavou zakotvené právo regulovat hazardní hry na svém území. Nicméně regulace hazardu bývá častým politickým tématem, aniž by ze strany politiků byl kladen důraz na měřitelnost jednotlivých výstupů, na jejichž základě byla taková regulace navrhována. Z tohoto důvodu se panelisté shodli, že každé obecní regulaci by měla předcházet podrobná analýza nejen dopadů aktuálně provozovaných hazardních her na život v obci, ale rovněž také analýza budoucích dopadů připravované regulace.

V samotném závěru, byla nakousnuta i otázka, o existenci jiné nástroje, které umožní obci realizovat své právo na regulaci hazardu na svém území. Podle názorů P. Chodúra, by právě takovým mohlo být opatření obecné povahy. To má jak oporu ve správním řádu, tak jej již obce aktivně využívají k regulaci územního plánování.

Na závěr konference se uskutečnil panel věnovaný Zodpovědnému hraní. Panel moderovala manažerka projektu Zodpovědné hraní, P. Šebo a diskutovali na něm:

  • Ředitel IPRH, Mgr. Jan Řehola, Ph.D.
  • doc. Mudr. Viktor Mravčík, Ph.D. Ředitel výzkumu a vzdělávání ve Společnosti Podané ruce
  • PhDr. Ladislav Csémy, Vedoucí výzkumného programu v NÚDZ

Odborníci hodnotili velice kladně dosavadní fungování a směřování projektu. Seberegulaci vnímají jako klíčovou pro zmírnění dopadu rizik hazardního hraní. Shodli se, že přístup odvětví hazardu k seberegulaci je unikátní ve srovnání s výrobci například tabákových či alkoholických výrobků. Projektu Zodpovědné hraní se daří propojovat všechny zainteresované strany, vytvářet dialog a zohledňovat všechna hlediska, díky čemuž vzniká efektivní nástroj pro včasnou detekci. Ten je stavěn na reálných datech, vědeckých studiích i zkušenostech hráčů. Důležité je, že na včasné rozpoznání hráčů navazuje jednotný způsob komunikace směrem k nim a omezení nebo dočasné vypnutí marketingové komunikace.